Konečně jsem dostala čas udělat to, co jsem vždy chtěla. Dostala jsem se ze stereotypu kolečka – ráno, snídaně, rozvézt děti do školy a školky, práce, vaření obědu, vyzvednutí dětí, rozvoz po kroužcích, dělání úkolů, vaření večeře, uklízení kuchyně, baráku, převlékání, chystání věcí do školy, čištění zubů, čtení pohádky, spaní. Konečně mě nic nepudí chodit ven. Konečně nastal čas obrátit se ke svým zdrojům. Hledat co mě baví a mít radost sama ze sebe. A konečně jsem začala pořádně s Umělcovou cestou.

Já teda nevím jak u vás, ale tady pořád někdo mluví. Mám 3 děti (9,7,4 roky). A tak ještě více potřebuji čas a klid pro sebe. Atmosféra houstne. Děti se hádají. Manžel je nabručený, potřebuje také na vzduch, tak alespoň chodí na nákupy a na poštu. Když se chvíli věnuji tomu, co mám ráda, jsem pak více přítomná i pro ně.

Co tedy dělám? Cvičím Tchi-kung 

A dělám večerní stránky a umělecké schůzky. O co jde?

Je to hra, kterou ubráníte proti všem vetřelcům. Na schůzku jdete jen vy a váš vnitřní umělec, vnitřní dítě.

Otázka: “ K čemu to je? “ je jen nuda v převleku. ve skutečnosti jde o strach, a strach znamená, že si tajně zoufáte. Dejte svůj strach na papír. Dejte na papír všechno. Dejte toho na papír tři stránky (Julie Cameron) Pro ty, co Umělcovou cestu neznají, budu dělat malý výcuc sem a doufejme, že někoho inspiruje k lepšímu prožití téhle Corona karantény.

• Každý den v pravidelnou dobu se přimějte k tomu, abyste psali to, co vám právě probíhá hlavou a uvidíte, že po nějákém čase to nebudou jen myšlenky, ale začnou se vynořovat pocity, obrazy a více fyzické děje. Všechno pište a pak to vložte do obálky a už se k tomu nevracejte.
• Po každých stránkách pracujte s vybranými pozitivními prohlášeními a se svými výlevy. Tím, že si je všechny sepíšete. Co jsou výlevy? Nemohu být plodný, tvůrčí umělec (nikdy nebudu mít peníze,budu vypadat jako blázen, nemám dost dobré nápady, je příliš pozdě). V knize se dočtete, kde se tyhle myšlenky berou. Je to z rodiny, výchovy, ze školy, ale také ochrana vašeho logického mozku před něčím nevyzpytatelným a divokým. A tam právě chceme.
• Pozitivní prohlášení – je prostě něco jako oblíbené pozitivní myšlení. Akorát doporučuji, aby to bylo spíše o pocitech. A mělo by se zakládat na pravdě. A všímejte si, co vám k tomu Cenzor – tedy to kritické, logické myšlení bude namítat. Příklad: Má kreativita léčí mě i druhé, Bůh má se mnou ty nejlepší plány, Chci tvořit a tvořím, Chci se projevit v pravdě a lásce taková(ý), jaká(ý) jsem
• Napište si a vzpomeňte na 3 staré nepřátele svého tvůrčího sebevědomí. Rozlobte se na ně a klidně jim zanadávejte. Pak jim odpusťte a s láskou jim poděkujte, že vám pomohli být takoví, jací právě jste.Jak se budete postupně uzdravovat, nestvůr bude přibývat.
• Společně s členkami ateliéru Líšeň jsme začaly fotit Chvíle na zabití – chvíle doma, kdy je lepší vytáhnout foťák, než někoho přizabít.:))