Připravuji něco nového na jiné úrovni než dosud. Kdo mě zná, ví, že kromě techniky, mě zajímá především obsah, co koho k focení pudí a proč. Co tím chce  říci. A je-li to sdělitelné a jak to udělat, aby bylo. A jak propojit a převést do symbolů svoje pocity a co o tom vím.  A tak jsem se spojila s Hankou Polákovou, kterou znám již delší dobu a těšte se! Každý den bude jedno téma na které se budete v průběhu dne ladit a číhat, zda se vám někde objeví. Společně pak posdílíme každý jednu fotografii ve skupině a já k ní budu psát komentáře typu: jak by se to dalo udělat lépe nebo že je to naprostá krása. Hanka možná vnese jiný rozměr.

Dnes připravuji téma světlo.

A s ním bych vám chtěla ukázat fotky australského mistra světla ve fotografii Trenta Parkera, který pracuje pro Magnum. A jehož jsou fotky dole – ta horní je moje:)). “ Navždy pronásleduji světlo. Světlo promění obyčejné v magické. “ – Trent Parke. Jen pro zajímavost, jak vznikají některé jeho fotografie. „Šel jsem tam vždycky večer na 15 minut, když prostorem mezi dvěma budovami pronikalo světlo. Dělo se to jen v určitou dobu v roce. Příležitost, která netrvá dlouho. Tolik jsem musel spoléhat na náhodu, na množství lidí opouštějících své kanceláře, na vhodnou polohu slunce a na autobus projíždějící kolem v pravý čas. Pokud jsem nezískal obrázek, byl jsem zpět další den. Stál jsem tam asi třikrát nebo čtyřikrát týdně asi měsíc. Nakonec jsem ho dostal. To je vždy dobré znamení: víte, že máte něco zvláštního. “