
Maroko 6.4. neděle
Ráno snídáme a dávám i něco našemu hlídači. Odjíždíme stejnou cestou, v nejprudším místě výjezdu zapínám zadní závěrku diferenciálu, je to opravdu dost prudké s uvolněnými kameny.
Na kraji Quarzazate je místo s kulisami, kde se natáčelo a natáčí různé filmy, např. Mumie nebo Gladiátor.
https://en.wikipedia.org/wiki/Atlas_Corporation_Studios
Parkujeme a jdeme na prohlídku. Prohlídka je ve skupinách a povinně s průvodcem. Je to docela zajímavé, ale i trochu jednotvárné. Na jednom místě je starý Řím, Egypt, Tibet.. Všechno jsou to kulisy z různých materiálů, velmi nápaditě udělané, ale přijde mi že každý musí poznat, že jedná o kulisy, protože některé detaily nejsou tak precizní, jak bych si myslel, stejně tak rozměry řeckých chrámů (výška sloupů) mi nepřijde tak impozantní, jak bych očekával. Později pochopím, co to je umění pracovat s kamerou, kdy jen pár triky se ze sloupu vysokého možná 3,5m udělá impozantní výška.
Prohlídka končí tím, že jsem na dvoře královny Kleopatry, průvodce nás seřadí u brány do dvou řad a vysvětlí nám, že natočíme krátký film. Hledá holčičku, jedna maminka vystrčí rychlou svou dcerku, aby si šla stoupnout na místo Kleopatry. Úkol je jednoduchý, otevře se brána, my po stranách zvedneme ruce směrem ke královně a ona pak řekne „Welcome to my Palace!“. Holčička se ale stydí, tak roli Kleopatry převezme její maminka. Vše natáčí průvodce na mobil, chvíli ho má u země, chvíli zase nad hlavou. Výsledek mne nadchne. Ano, chápu, že to nedělá poprvé, ale žasnu, protože kulisy najednou dostávají úplně nový rozměr, vypadají opravdu jako ve starém Egyptě.
Chvíli se ještě potulujeme po areálu, fotíme se u starých aut použitých v různých filmech a kolem 12h vycházíme ven.
Jitka navrhuje, že bychom se pohli zajet podívat do cca 20km vzdálené oázy Fint
https://maps.app.goo.gl/XmxaohayYGZ5c9vx6
Sundávám kola a vyrážíme. Motáme se úzkými uličkami města, pak přes vyschlé koryto řeky a vyjedeme na předměstí, které vypadá jako nějaká rozvojová zóna s rozestavěnými bytovými domy. Dostavěný je ale jen každý možná desátý. Projedeme a jsme na rozbité cestě k oáze. První defekt postihne mne. Druhý defekt Frantu. Všude jsou tu rostlinky s malými trny, které propíchnou plášť jako nic. Musím si dávat pozor a důkladně kontrolovat pneumatiku z vnitřní strany a vytahovat je.
Oáza je v údolí a je nádherná. Prostředkem protéká říčka, je tu i malý kemp a restaurace. Zajdeme si na jídlo, máme z terasy krásný výhled na celou oázu. Opět místo, kde bych si dovedl představit strávit více času. Cestou zpátky si ještě alespoň smočíme nohy ve vodě a jedeme zpátky. Další defekt. Už to ani nepočítám. Dochází mi záplaty, musím koupit nové.
Dojíždíme k autu až za tmy, máme za sebou cca 40km. K autu přichází hlídač parkoviště a chce 50DH. Říkám mu, že jsem platil už ráno a že mi říkal, že to platí na 24h. Pokývá hlavou, opět, být v Česku, tak řeknu, že je opilý a pak se odpotácí někam do tmy. Zůstáváme až do rána.