Noc byla úplně klidná, i když spíme na ulici. Ráno se jdu vykoupat do oceánu, asi poslední koupání v Atlantiku letos, žádnou dlouhou cestu už neplánujeme.

Jedeme kolem pobřeží, krásné výhledy. Protože, jako každé pondělí, potřebuji pracovat, říkáme se, že půjdeme ještě na 1 den do kempu. Dojíždíme do městečka Assilah, naplánuji pěší tůru na kterou posílám děti a Jitku. https://mapy.cz/s/rejapebesu

Já zůstávám v autě. Nezvednu se od počítače až skoro do 18h, kdy i všichni ostatní přicházejí z výletu podél pobřeží.

Po kempu se potuluje velmi přítulný kocourek, děti si ho hned oblíbí a dají mu jméno Čumáček, kvůli černé tečce na čumáku. Je tak suverénní, že vleze do karavanu, kouká se kde co máme, chová se jako Mia u nás doma. Pak si lehne na postel a usne. Když se ráno probudím, leží spokojeně mezi dětmi. Začínám mít trochu obavu, že ho povezeme domů…pokud ano, tak na Jírovu k Mannsbartům!

Jelikož u Mannsbartů není dohoda, zda kocourka odvézt do Brna nebo ne, odnáším ho ven. Kouká na mě, neškrábe, nic, jen kouká. Věřím že během sezóny tady bude mít spousty hodných lidí, kteří ho nechají přespat v autě jako my. Navíc tu má i svobodu, která by mu asi v Brně chyběla.