Už půl roku máme v ateliéru fotokroužek. Po té, co mi moje děti pravidelně zahlcovaly mobil svými nápaditými fotkami, nakonec začala nejstarší dcera (9let) fotit svým a mladší (7let) ještě stále na domácí úkoly z fotky půjčuji. A je to velmi obohacující pro obě strany. Přibraly jsme ještě děti ze sousedství a tak je nás už banda. A funguje to. Ono fotit si sám pro sebe je hezké, ale často chce tvůrce své fotky s někým sdílet. Dávat své díla na FB fotografické skupiny je někdy trošku nebezpečné, protože některé komentáře jsou velmi tvrdé a čekat na lajky na instagramu možná frustrující. Věřím na sílu a podporu skupiny a kontakt na přímo. Věřím na „přející pozornost“ (tak jak ji znám od Ivana Vyskočila z DAMU, kde jsem studovala doktorandský program).

Máme různé domácí úkoly. Pozorujeme světlo a jeho proměny. Povídáme si a ukazujeme fotky nejlepších. Jak to chodí v atelieru. Učíme se v editorech zdarma upravovat fotky. Chystáme se na výlety ven spojené s focením a pozorováním. Musím říci, že mne mnohdy děti inspirují k tomu, že poupravím kurz, který mám paralelně pro dospělé.  Některé děti mám individuálně jako přípravu na školu.

Tady je poslední naše domácí úloha – udělat si PF.

Ukázka z předešlých lekcí – před a po, deník, můj okamžik, propojení obrazu a písma, jak funguje barva v obraze,  kompozice,…